O nás
Olivia Henderson
Jmenuju se Olivia Henderson, asi vím co si říkáte - jak atypické jméno, totiž můj táta pochází z Ameriky a máma je Češka. Stále jsem studentkou na vysoké škole a žiju s babičkou. I když se snažím umět všechno, jsou věci, které zatím nezvládnu. S babičkou jsme se už víckrát potýkaly s nezodpovědnými řemeslníky, kteří práci neodvedli kvalitně, řekli si o větší částku, než by měli, nebo jim to zkrátka trvalo čtyřikrát déle, než původně říkali. Neměly jsme moc štěstí na poctivé řemeslníky a navíc jsme narážely na to, že málokdy měli čas.
Když jsem se ale pobavila s pár lidmi z oboru, tvrdili mi, že by práce chtěli mít víc a že na začátku sami bojovali o zakázky, než se dostali mezi více lidí. A tehdy mě trknul nápad: proč tohle musí být tak složité? Proč v dnešní době, kdy máme aplikaci na všechno, na co si vzpomeneme, neexistuje spolehlivá a dobře fungující aplikace pro propojování řemeslníků a klientů – tak jako máme aplikace na doručování jídla, nákupy potravin nebo objednávání taxi služeb?
Když jsem si nápad zvizualizovala a načrtla, věděla jsem, že při správném provedení má hodnotu zlata. Po dvou letech se dostáváme do přítomnosti, kdy s malým týmem lidí pracujeme na plné obrátky na vývoji aplikace, která bude vydaná v polovině příštího roku.
Jsme česká firma a mezi naše hodnoty patří poctivost, transparentnost a ambicióznost – dotáhnout tento projekt do zbytku světa, ukázat, čeho jsou Češi schopni, a pomoct moderním rodinám, matkám samoživitelkám a vůbec všem, kteří občas potřebují trochu ulehčit starosti.
Lukáš Přibík
Jmenuju se Lukáš Přibík a technologie mě fascinovaly už od mala. Vždycky jsem měl potřebu všechno rozebrat, zkoumat a vylepšovat – ať už šlo o hračky, nebo později můj první počítač. Bavilo mě nahrazovat díly lepšími, hledat, co se dá zrychlit a posunout dál.
Na vysokou školu jsem se sice dostal, ale upřímně – moc mě nebavila. Po prvním semestru jsem ji ukončil a rozhodl se, že půjdu vlastní cestou. Začal jsem dělat webové stránky na zakázku a postupně se přes menší projekty dostal až do větší firmy. Tam jsem získal zkušenosti a naučil se v podstatě všechno, co jsem mohl potřebovat.
Po osmi letech v zaměstnání jsem ale cítil, že chci vytvořit něco svého. S kamarádem jsme založili samoobslužnou posilovnu MyTime a já se místo výběru z existujících rezervačních systémů pustil do vývoje vlastního. Díky mé povaze – mít potřebu neustále produkt vylepšovat – jsme s kolegou vytvořili funkční systém. Jenže postupem času jsem zjistil, že k tomu aby byl konkurenčně schopný, bylo by potřeba do něj investovat mnohem více času, než jsem původně mínil. Nadšení a důvěra v úspěšný produkt ve mně klesla a došlo mi, že to vlastně nebylo ono.
To mě přivedlo sem – do přítomnosti. Spojil jsem síly s Livi a pustili jsme se do projektu, ve kterém naopak vidím obrovskou budoucnost. Je to věc, která dává smysl, baví mě a kde mám konečně pocit, že je to přesně ta cesta, kterou chci jít.